Koupila bych si indiánské tee-pee, luk a šípy. Tajně bych pak doufala, že se tak zvýšila moje šance potkat Vinetoua 🙂
To je krásná představa. Jenže já bych si koupila mončičáka – bílého s červenou mašlí kolem krku, s roztomilými prstíky, takového jakého měla Soňa z béčka. Chtěla jsem ho tak moc, že jsem jí ho dokonce ukradla a když ho pak maminka doma objevila, bylo to hrozné a já ho s ostudou musela vrátit a za trest jsem ho nikdy nedostala. Proto kdyby mi bylo deset let a kdybych měla klidně milióny, stejně si koupím tohoto mončičáka.
Pravou Barbie s koněm a kočárem, jako měla sestřenka. Já jsem si ji jako malá hrozně přála. Naši bohužel neměli moc peněz a byli jsme tři děti, takže jsme se sestřičkou dostaly jen takové ty proplešatělé napodobeniny s dutýma nohama, bez kočáru samozřejmě 😀 Zklamání to sice bylo, ale vyhrály jsme si s nimi nakonec taky hezky 🙂
